Ve středu 3. března pokračoval třetím dílem speciál Otázek Václava Moravce, tentokrát z Pardubického kraje. Pozorný divák si mohl všimnout, že velké strany (ČSSD a ODS) utrpěly zatím největší ztráty v historii a na straně druhé malé strany bodují. Je navždy tatam doba, kdy ODS a ČSSD překračovaly 30% hranici volebních preferencí? Tento článek se snaží analyzovat, co může české politice dát a naopak vzít stranická pestrost v Poslanecké sněmovně. Je opravdu doba volit malé strany?
Ve středu 17. února jsme mohli na programu ČT sledovat první předvolební debatu z regionů. První na řadě byli straničtí lídři z Karlovarského kraje. Kdo se koukal, tak ho určitě muselo zamrazit při odpovědích zástupců dvou nejsilnějších stran ČSSD a ODS. Debaty se zúčastnily i zástupci menších stran a překvapením určitě bylo zastoupení strany Věci veřejné. Pojďme se na tuto debatu trochu podívat blíže.
Určitě si pamatujete na to, jak jsem v jednom ze svých článku psal, že jsem se zaregistroval k evropským volbám zde v Belgii. Jako občan EU mám právo volit v kterékoliv zemi Unie, pokud tam nějak definovaný pobyt. Rozhodl jsem se tedy, že svoje právo využiju a zkusím, jak Belgie umí tento zákon provádět v praxi. V tu chvíli jsem netušil, jak moc si zkusím a zažiju další byrokratickou zkušenost.
V pondělí 8. června kolem čtvrté hodiny se objevily na stránkách ČSÚ definitivní výsledky eurovoleb v České republice. Co nám tyto výsledky mohou více říct? Co to může znamenat pro podzimní volby? Shrňme si nejzákladnější fakta: ODS vyhrála, ale ČSSD úplně nepropadla, roztříštěnost malých stran, nízká volební účast.
Myslím, že není třeba připomínat, že Česká republika společně s 26 ostatními státy příští týden bude volit poslance do EP. Co tyto volby obecně znamenají pro naši zem a Evropu? Jsou to skutečné evropské volby? Jak volbami zamíchala tzv. vajíčková aféra, která ovládla Českou republiku tento týden? Je opravdu důležité, abychom šli k volbám anebo naše neúčast nic vážného nezpůsobí? To jsou otázky, ke kterým hledám odpovědi v tomto článku.
Už v sobotu 23. května se sejde tzv. Spolkové shromáždění, aby po pěti letech opět někoho zvolilo do čela německého státu. Stejně jako v České republice, tak i v Německu, se volí hlava státu nepřímo. Současné rozložení křesel, které obsadí nejrůznější strany ve Spolkovém shromáždění, může znamenat, že znovuzvolení stávajícího prezidenta v Německu není vůbec jisté a Německo asi bude muset podstoupit volbu ve třech kolech.
Až se dnes pan Topolánek probudí a odletí do Štrasburku na plenární zasedání EP, nebude už legitimním předsedou Evropské rady a Rady Evropské unie. Může za to včerejší hlasování v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, které vyvolala opoziční ČSSD. Opozice hlasování vyhrála a PSP tak vyslovila vládě nedůvěru.
I když jsem v Antverpách, tak se samozřejmě snažím sledovat český tisk a velice mne zaujala zpráva z pátku 27. února. Tento den ministr životního prostředí Martin Bursík představil veřejnosti nový zákon o odpadech, který by měl znamenat revoluci v našem systému.
3. února by měl v Poslanecké sněmovně (PS) pokračovat ratifikační proces Lisabonské smlouvy. Vypadá to však na další zpoždění. Poslanecké kluby se nestihly k ní ještě vyjádřit. Takže další trapná chvilka, která podkopává dál jen naší důvěryhodnost. Jak většina občanů ví, tak ČR je poslední zemí v EU, která se ke smlouvě ještě nevyjádřila. Proč tomu tak je? Je výhodné pro nás dále čekat?
zdroj: www.eu2009.cz
České předsednictví, které začalo 1. ledna tohoto roku, připravilo hned od prvních chvil ostré zkoušky pro české politiky i samotnou Evropu. Situace, které nejvíce ovlivňují dnešní Evropu, je krize na Blízkém východě, hádka o plyn mezi Ukrajinou a Ruskem a stále probíhající ekonomická krize.
